Již samotný název celé oblasti - Jeseníky - dobře vystihuje zdejší přírodní a horopisné poměry. Jádrem oblasti je nejvyšší moravské pohoří Hrubý Jeseník, který spolu se svým podhůřím, Rychlebskými horami, Králickým Sněžníkem a Nízkým Jeseníkem tvoří takzvanou Jesenickou oblast.


Zeměpisné rozdělení:
Jde převážně o horský a vrchovinný terén, i když zde nechybějí ani nížiny. Nejmohutnějším horstvem je Hrubý Jeseník, kterému vévodí Praděd (1492 m). Vrchol Pradědu je již nad horní hranicí lesa, která se zde táhne ve výšce kolem 1300 metrů. Nad tuto výšku vystupuje v Hrubém Jeseníku dvacet vrcholů.
Od Pradědu, který je středem celého pohoří, vybíhají tři mohutné horské hřbety. Na severozápad se táhne hřbet, který končí Keprníkem (1424 m) a Šerákem (1351 m), se strmými svahy až 800 metrů hlubokých údolí. Turisticky nejpřitažlivější je hřbet táhnoucí se k jihu přes Petrovy kameny (1438 m), Vysokou holi (1464 m), Jelení hřbet (1367 m) až po Ztracené skály. Souvisle v délce 7 km vystupuje nad hranici lesa a poskytuje nádherné a stále se měnící rozhledy do všech stran. Poslední hřbet směřující k severovýchodu je již nižší (nejvyšší Medvědí vrch má 1216 m) a proto je souvisle zalesněný. Osamoceně se na západ od Pradědu vypíná masiv Mravenečníku, na jehož nejvyšším vrcholu Dlouhých stráních (1350 m) je uměle vyhloubena obrovská jáma - horní nádrž přečerpávací vodní elektrárny.
Výškou a krásou divoké přírody soupeří s Hrubým Jeseníkem Králický Sněžník, pohraniční pohoří, o které se dělí Česká republika s Polskem. Jeho středem je mohutná kupa stejného jména (1424 m) s rozsáhlými holemi a výhledy na všechny strany. V celém pohoří převyšují 1300 metrů jen čtyři vrchy a tak rozsah holí je tu proti Hrubému Jeseníku menší. Nápadnými kopci jsou pohraniční Malý Sněžník (1338 m) a Klepý (1143 m), na polském území je velmi výrazná Czarna góra, která při pohledu z Kladské kotliny zastiňuje Králický Sněžník.
Třetím velkým pohořím jsou Rychlebské hory, které se na polském území jmenují Góry zlote. Jsou v průměru o 300 m nižší než Hrubý Jeseník a Králický Sněžník a dosahují jen 1125 m. Horské hole v nich již nenajdeme. Po jejich hlavním hřbetu probíhá státní hranice bez hraničního přechodu. Díky malé návštěvnosti zde mohou žít dnes již vzácní ptáci, například tetřevi.
Podhůří má nadmořskou výšku od 300 do 900 metrů, což odpovídá vrchovinám a pahorkatinám. Horský charakter tu má již jen Jeřábská pahorkatina, mezi Hanušovicemi a Králíky, která vrcholí Jeřábem (1003 m).


Rozdělení z historického hlediska:
Z historického pohledu toto území tak jednotné není. Přibližně polovina patřila dříve k Moravě a polovina ke Slezsku, severozápadní výběžek pak k Čechám.
Nesmírně zajímavým územím je Kladsko (popisujeme zde pouze jeho východní polovinu). Bývalé hrabství kladské je spolu s Čechami nejlépe přirozeně ohraničeným historickým územím na evropské pevnině. Je sice nesrovnatelně menší než Čechy (má rozlohu pouhých 1637 km čtverečních), jinak má však s nimi mnoho společného. Je ohraničeno ze všech stran valem vysokých pohoří a tvoří kotlinu, z níž odtéká všechna voda jen jedním soutěskovitým průlomem, který je 300 m hluboký a asi 500 m široký. V tomto průlomu proráží Kladská Nisa Bardské hory. Za Bardem se údolí Kladské Nisy rozevírá a dále kolem Paczkowa a Otmuchowa teče v pahorkatině a od Nysy dokonce v rovině.
Jeseníky zabírají značnou část dvou severomoravských okresů, šumperského a bruntálského. Popisovaná oblast měří přibližně 2900 čtverečních kilometrů. Uvnitř této oblasti leží Chráněná krajinná oblast Jeseníky, jenž měří 742 čtverečních kilometrů. Největšími městy Jeseníků jsou Šumperk, Bruntál a Krnov a Jeseník.
Oblast Jeseníků je vymezena těmito body: Králíky, Červená Voda, Bílá Voda, Štíty, Zábřeh, Bradlo, Rešov, Dětřichov nad Bystřicí, Valšov, Bruntál, Lichnov, Úvalno. Severní omezení tvoří státní hranice s Polskem.


(Zdroj: Jeseníky - Turistický průvodce ČSFR, Olympia, 1991)